Soutok – Holíč – Skalica
Poslední březnovou neděli roku 2014 bylo počasí, jaké by si nezadalo s průměrným letním dnem. Vyjeli jsme ráno z Brna vlakem do Břeclavi. Odtud na kolech k zámku Pohansko a k soutoku Dyje s Moravou. Protože byl první den letního času, ráno a dopoledne jsme nepotkávali téměř žádné cyklisty. Na loukách a hnízdech se již pohybovali čápi, z nichž někteří tam údajně i zimovali.
Soutok Dyje a Moravy je magické místo, daleko od vší civilizace, po část roku kvůli zaplavení nepřístupné. Magičnost ještě umocňuje pocit, že do roku 1989 se tam normální smrtelník neměl šanci dostat. Letos jsme se zaplavením neměli problém, díky extrémnímu suchu nebyla voda ani v nízko položených částech lesa a luk.
Další cesta vedla ven z obory na státní silnici a na most přes Moravu. Octli jsme se na Slovensku. Po hrázi lemující Moravu jsme jeli asi 15 kilometrů proti proudu. Poté jsme odbočili kousek do vnitrozemí a zastavili se u první zajímavosti – kostelíka Sv. Margity Antiochijské pocházející snad ještě z doby Velké Moravy. Pak jsme se krátce zastavili v Holíči, kde nás zaujal zámek obehnaný dvojí hradbou a vodním příkopem. Následovala krátká zastávka ve Skalici – městě plném kostelů.
Poslední úsek cesty vedl opět k řece Moravě, resp. k přístavu, kde končil plavební kanál Morávka (tzv. Baťův kanál). Kvůli úpravě koryta byl kanál vypuštěn, výletní loď tam stála na dně. Po hrázi vedoucí tentokrát lužním lesem jsme dojeli do Hodonína. Ujeli jsme 77 km.
(Martin V.)
Fotogalerie: Pavel Tymeš, Dana Bartoňková, Iva Danielová
Hustopečské mandloně a hlaváčky
Po krásném, neobvykle teplém a slunečném březnovém týdnu se na víkend počasí pokazilo. Natěšeni z celého týdne jsme v malé skupině „odvážných“ vydali před příchodem studené fronty na dopolední výlet za jarními květy na Hustopečsko. Než se počasí definitivně pokazilo, stihli jsme navštívit jak známý mandloňový sad nad Hustopečemi, tak i louku s hlaváčky a konikleci na Kamenném vrchu nad Kurdějovem. Jen škoda, že proti stejnojmennému kopci v Brně bylo květů poskrovnu a navíc se zimou uzavřely do sebe. Zato na Liščím vrchu nad Křepicemi jsme náhodou objevili nám dosud neznámou rozlehlou lokalitu výskytu sněženek, které právě odkvétaly. Sem se určitě půjdeme někdy na jaře podívat!
Pak začal foukat příšerný protivítr, rozpršelo se a nakonec spadla o několik stupňů i teplota. Ve zdraví jsme však dorazili společně na hranice Brna. Dojezd byl vpravdě náročný, ale i to špatné počasí nakonec k tréninku patří, že? (Jára K.)
Fotogalerie: Jaromír Krejčí, Petra Neuwirthová
Trasa: Šakvice – Hustopeče – Hustopečské mandloňové stezky – Žerotínský a Liščí vrch – Křepice – Jalovisko – Měnín – Otmarov – Rebešovice – Brno (asi 50 km, 500 v. m)
Za bledulemi do Rakoveckého údolí
Sněhu jsme si letos neužili ani trochu, zato jaro přišlo nezvykle dříve. Již počátkem března jsme vyrazili na první společnou cyklovyjížďku. V pohodovém tempu jsme se – po sněženkové stráni minulý týden – vydali za bledulemi.
Rakovecké údolí, jindy kvůli blátu téměř nejetelné, bylo úplně suché. A kupodivu ani na louce plné bledulí nebylo zrovna „narváno“. Zato v hospodě na Bukovince to vypadalo trochu jinak :-). Super začátek sezóny, díky všem za fajn společnost. (Petra N.)
Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Jaromír Krejčí a Jana Pavlusová, Petr Klimecký
Trasa: Brno, Mariánské údolí – Tvarožná / Santon – Sivice – Pozořice – Viničné Šumice – Vítovice – Kalečník – Rakovecké údolí / bledule – Bukovinka – Hádek – Mokerská a Horákovská myslivna – Mariánské údolí (50 km, 850 m).
Za burčákem do Nosislavi
Fotogalerie:
Trasa: Brno / Rondo – Opatovické rybníky – rozhledna Výhon / Židlochovice – Nosislav – a zpět (80 km)
Pivovarskou stezkou
Fotogalerie:
Trasa: Brno – Ríšova a Helenčina studánka – Babice u Rosic – Oslavany – Čučice – Levnov – Dalešice – Mohelno – Kralice n./ Osl. (90 km) … Jarda s Petrem až do Brna
Brody Libochovky
Přes počáteční nadšení z minulého týdne jsme si brodění krásnými opuštěnými místy údolí Libochovky užívali jen v komorní sestavě. Nazvala bych to „výukou dam, jak mají jezdit řekou“ :-). Myslím, že jsme vcelku obstály, každopádně díky Jardovi za trpělivost.
Ani po zastávce v Pekle (vynikající restaurace v Dolních Loučkách) se avizovaný intenzivní déšť nekonal, dojeli jsme tedy cestou-necestou až do Brna. (Petra N.)
Fotogalerie: Petra Neuwirthová
Trasa: Ořechov – Bojanov – Dolní Libochová – údolím Libochovky přes Kutiny, Řikonín – Dolní Loučky – Tišnov – Drásov – Kuřim – Lelekovice – Brno (asi 70 km)
Stříbrné pomezí a údolí Jihlavy
Dlouhé letní dny lákají k uskutečnění výletů dále od Brna. Cesta ranním vlakem na Jihlavsko nám spolkla přes dvě hodiny, ale stálo to rozhodně za to
Vlak nás vysadil v malebném údolí Jihlavy. První polovina výletu vedla do Stříbrného pomezí, jak zdejší region označil turistický průmysl. Přes dva kopce a městečko Brtnici, schoulenou v údolí pod hradem, jsme se dostali do údolí potoka Jihlávky, kde bouřka polámala stromy přes cestu. Druhá půlka patřila údolí řeky Jihlavy, kterým vede trasa do Třebíče (a dále do rakouského Raabs), která je z velké části realizována jako samostatná cyklostezka po šotolinách i asfaltu. Škoda jen, že soukromé zájmy majitelů pozemků v údolí zjevně zvítězily nad realizací ucelené stezky vedoucí plynule údolím v celé jeho délce.
Krajem rozhleden na brody v údolích
Byl krásný letní den, jak stvořený pro pohodový letní výlet tak trochu na slunci a trochu v chládku lesa. Taková krajina je na dosah od Brna mezi Svitavou a Svratkou. Z vysokých kopců jsou tu daleké rozhledy a skoro na každém větším kopci je i rozhledna. I přestože se sem konal nedávno podobný výlet, vydali jsme do „kraje rozhleden“ znovu v početnějším obsazení. Jak to nakonec bývá, třetí rozhlednu z plánu ze tří jsme nahradili delším úsekem v údolí říčky Lubě, proslulé svými brdy a mokrem i největším suchu kolem. Nikomu ta změna trasy nevadila. Výhledů, brodů i četných občerstovacích zastávek jsme si užili do syta. tak příště už zase někam jinam. :-) (Jára K.)
Za rybníky Vysočiny
Dva týdny trvající tropická horka – jakákoliv jiná než „koupací“ varianta výletu byla teda nemyslitelná. Přidáme-li k tomu o něco příznivější klima a množství lesních cest, padla volba na oblast Českomoravské vysočiny. Pohodovým tempem s trojnásobným koupáním jsme absolvovali kratší výlet po zpevněných lesních cestách, pouze jednu terénní vsuvku si pro část výpravy vymyslel Martin – viz výmluvné předávání kol přes potok ve fotogalerii :-)).
V komorní skupině jsme strávili super odpočinkový den, jedinou vadou bylo dlouhé čekání na jídlo v poloprázdné restauraci Pavla. (Petra N.)
Fotogalerie: Pavel Tymeš
Trasa: Žďár n./S. – Pilská přehrada – Polnička – Velké Dářko – Škrdlovice – Cikháj – Tři Studně – Medlovský rybník – Pod Studnicemi – Zuberský rybník – Olešná (45 km)
Bílé Karpaty – jihozápad
Na druhý pokus se nám podařilo uskutečnit přejezd málo známého a minimálně navštěvovaného konce Bílých Karpat. Naše cesta začala na nádraží ve Velké nad Veličkou, odkud jsme se vydali podél větrolamu k větrnému mlýnu v Kuželově. Pak následovalo stoupání na hřeben kolem Tří kamenů na vrch Kobyla. Tam jsme se octli uprostřed vyhlášených bělokarpatských luk, na jejich nejvyšším místě, takže jsme je měli jako na dlani. Po travnatých hřebenech jsme dojeli na vrch Žalostiná s rozhlednou. (Pokračování textu…)