Počasí si s námi pěkně pohrálo – první den horko k padnutí a vich takový, že nás srážel z Rákoně, druhý den klouzající vápenec po nočním dešti a mlíko místo výhledů. Jsem ale moc ráda, že jsme to nevzdali!

Není důvod bát se přechodu Ostrého Roháče a podléhat davovému strachu v podpoře médií. Kdo se umí pohybovat v horách, nemá s tím žádný problém. Sivý vrch je podle mě technicky náročnější, o to však hezčí.

Společenský „večírek“ s kytarou se také vydařil, pouze jedinci prodlouživší si sobotní hřebenovku do Baníkovského sedla odpadli zcela vyčerpáni. Vladimírovo pojmenování tohoto nápadu bylo velmi výstižné:-)) . (Petra N.)

Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Vláďa Vavruška