První podzimní neděli jsme uskutečnili hned dvě akce: pěší a cyklistickou. Pěší kvůli rozchození na přechod Krkonoš, cyklistickou pro ty, kdo se rozejít nepotřebovali a naopak chtěli využít jednu z posledních příležitostí se projet na kole v letní polovině roku. První část pěší trasy byla „klasika“: z Dolních Věstonic na děvínské bradlo, Dívčí hrad, pak jsme poctivě obešli vrchol. K tomu si neodpustím poznámku: studená válka skončila před 23 lety, vojenský vysílač, kvůli kterému se tenkrát odklonila turistická cesta z vrcholu, dávno vojákům neslouží, a i kdyby – nežijeme v éře generála Dzúra. Na vrchol se oficiálně stále nesmí, i když je tam vyšlapaná cesta přehrazená kládami a ve zmíněné minulé době tam po cestě vyjela i Praga V3S. Je to škoda, je odtud nádherný výhled.

Pak jsme vystoupili ještě na Sirotčí hrádek a zpět do Klentnice. Odtud do obory Klentnice, kousek oborou a za silnicí Mikulov – Milovice do obory Bulhary, kterou jsme prošli napříč. Přístup do obor je v určitých obdobích omezen, po větší část roku je však volný. Obory slouží k chovu zvěře. Menší klentnická je pro daňky, větší bulharská pro jeleny. Viděli jsme však i stopy po prasatech. Díky velkému množství zvěře je v oborách spaseno veškeré křoví a také tráva je nízká. Hlavní cesty oborami jsou lemovány kaštanovými alejemi, takže si tam člověk připadá spíše jako v uklizeném parku. Viděli jsme stáda zvěře, jeleny docela zblízka a byl to neopakovatelný zážitek. Zážitkem byl také nález obřích pýchavek, ačkoli jiné houby nerostly. Z pasek a alejí byly neobvyklé výhledy do okolí.

Poslední část cesty vedla přes vinohrady do Sedlece u Mikulova. Ušli jsme rovných 20 km.(Martin V.)

Fotogalerie: Jaromír Krejčí, Josef Svoboda