Na Hané byly v posledních letech vybudovány desítky kilometrů cyklistických stezek. Vedou mírně zvlněnou zemědělskou krajinou s jen málem turistických zajímavostí, a tak nejlepší příležitostí na projížďku po nich se ukázalo jaro, kdy příroda rozkvete. Jakoby příroda po dlouhé zimě chtěla za týden dohnat vše, co zanedbala, a všechno vykvetlo. Víc než jindy tedy platilo, že cesta sama je cíl.

Na cyklostezku jsme se napojili hned za Prostějovem. První část vedla podél trati do Klenovic a již několikrát nás lákala z oken vlaku ke svezení se po ní. Na trase s jen minimálními terénními vlnami byl největším protivníkem jižní vítr, vanoucí kolmo proti nám. Jen devět kilometrů je to po vedlejší silnici z Klenovic do Němčic. Tady nás čekala v restauraci Zátiší doslova hostina. Za Němčicemi jsem opět najeli na cyklostezku. Zastávka u rybníčku Mokrouš byla příjemnou a nečekanou oázou uprostřed polí.

U nezamyslického nádraží začíná cyklostezka vybudovaná na tělese bývalé železnice. Chyba v mapě se ukázala pastí na cyklisty. Na začátek další parádní stezky jsme přijeli doslova po kolejích! :-) Pak jsme už ale jeli další dvě desítky kilometrů až do Morkovic-Slížan po vzorné cyklostezce stezce „nejvyšší kvality“. Jen ten vítr vanoucí přímo proti rychlostí 5 m/s byl nepříjemný. Překvapilo nás, že na všech stezkách jsme byli prakticky sami, nepotkávali jsme ani cyklisty, ani bruslaře.

Poslední třetina cesty měla zcela jiný charakter. Průjezd lesy Litenčické pahorkatiny do Chvalkovic přičetl výškové metry, ale zase nefoukalo. Nebe se již kompletně zatáhlo, avšak nepršelo. Kolem zrekonstruovaného chvalkovického mlýna třešňovými alejemi jsme dorazili do Nesovic k vlaku.

Trasa: Prostějov – Čehovice – Čelčice – Klenovice na H. – Hruška – Němčice n. H. – Mořice – Nezamyslice – Tištín – Morkovice-Slížany – Skavsko – Kozojedsko – Chvalkovice – Nesovice (65 km/620 m)

Fotogalerie: Jaromír Krejčí & Jana Pavlusová, Iva Danielová, Hana Valehrachová