Malá Fatra
23. - 25. 9. 2022
hřeben Malé Fatry od Velkého Kriváně
„Již v předškolním věku jsem si oblíbil pověst o Juraji Jánošíkovi, který se raději stal zbojníkem, než aby si jako nevolník nechal líbit nelidské zacházení od vrchnosti a přál jsem si alespoň jednou navštívit jeho rodný kraj. Díky Martinovi se to letos konečně podařilo, byť dle jeho slov „vše atraktivní“ na Malé Fatře zhustil do podoby 2,5 denní intenzivní pěší turistiky. Poměrně ostrý začátek po ubytování v Terchové (v úterý 23.8. krátce po poledni) představoval výstup k vyhlídce Tiesňavy a dále kolem rozcestníku Maľé Noclahy do Doliny Obšívanka a na večeři do Haluškárny v Terchové. Následující den jsme zvládli skalní soutěsky Jánošíkovy diery, výstupy na tři vrcholy Veľký Rozsutec, Stoh a Poludňový Grúň, přičemž každý vrch lehce přesáhl nadmořskou výšku 1600 m. To vše zakončeno závěrečným asi 20 min. úprkem na bus, který nám naštěstí před nosem ujel, takže jsme se mohli velmi dobře a navíc levněji než včera najíst v Reštaurácii Koliba. Čtvrteční výlet se Martin rozhodl s ohledem na čas nutný k přesunu do Tatranské Lomnice o něco zkrátit. Výchozím bodem se stalo parkoviště u Reštaurácie Koliba, následovalo sedlo Príslop, vrchy Baraniarky, Žitné, Kraviarske, sedlo Za Kraviarskym, krátká přestávka na svačinu u studánky před vrchem Chrapáky a dále jsme pokračovali přes sedlo Bublen, vrch Pekelník až na Veľký Kriváň se závěrečnou vrcholovou fotkou. Sešli jsme k lanovce a po krátkém odpočinku sjeli dolů a busem se vrátili opět k parkovišti u Reštaurácie Koliba. Následovala regenerační koupel chodidel v potoce, čímž byl zakončen přípravný pobyt v Malé Fatře a kromě Jirky vysedávajícího v restauraci už nic nebránilo přejezdu do Vysokých Tater.“ (Josef S.)
Fotogalerie: Josef S.
Vysoké Tatry a Slovenský ráj
24. - 29. 8. 2021
Spišský hrad
Čtyři dny ve Slovenském ráji a předcházející dva dny ve Vysokých Tatrách (část skupiny) poznamenaly problémy s možností vycestovat na Slovensko pro neočkované, tak s námi bohužel nemohli jet všichni. Snad za rok.
Počasí trochu na houpačce, za Tomašovským výhledem nás chytla bouřka, další dny sice nebyly výhledy vždy úplně luxusní, ale nakonec vše vcelku vyšlo. Po cestě na Slovensko jsme zajeli na zřícninu Beckov a Beckovské skalice, poslední den vzhledem k předpovědi jsem navštívili Spišský hrad (půdorysem nejrozsáhlejší zřícenina ve Střední Evropě) a Spišskou Kapitulu (součást kulturní krajiny zvané Spišský Jeruzalém). Nedaleko leží PR Sivá Brada – travetinová kupa s vyvěrajícím minerálním pramenem. Na závěr po cestě kratší výlet na Liptovský hrad (nejvýše položený hrad na Slovensku – tedy po žebříku jsem na zříceninu ještě nelezla…)
V Ráji jsme zvládli některé z dolin (Suchá Belá, Malý Kysiel, Velký Kysiel, Piecky, Prielom Hornádu), kupodivu zde ani nebylo příliš turistů (Petra N.).
Fotogalerie: Petra N.
Vysoké Tatry
25. - 30. 8. 2020
Svinica a Dolina Gasienicowa
Vícedenní pobyt na Chatě Diana (Ždiar) s úžasnými výhledy přímo z oken pokojů. Bohužel nebylo možné všechny trasy absolvovat společně, proto jsem chodili ve dvou skupinách.
Jedna skupina zvládla přechod Rysů z Lysé Polany na Popradské pleso, Bielovodskou dolinu přes Prielom na Hrebienok, Javorovou dolinu přes Sedielko. Druhá pak Tri Koruny v Pieninách a Červený Kláštor, ze Zakopaného na Suchou kopu a Kaspovy vrch, obě pak kolem chaty Plesnivec na Velke Biele pleso a dolů Kežamarskou Bielou vodou. Po cestě zpět s Martinem navštívili termální koupele ve Vrbově, my si prohlédli unikátní „trojkostelí“ v Kažmaroku, nad Rajeckými Teplicemi bizardní skály a ještě zvládli zajet na Čachtický hrad za hraběnkou Báthory. (Martin V., Petra N.)
Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Josef Soboda
Vysoké Tatry
27. 8. - 1. 9. 2019
Kriváň a Vyšné Wahlenbergovo pleso z Bystré lávky
Tatranské túry koncem léta se stávají pomalu tradicí – díky Martinovi. Letos byly více rozdělené na individuální trasy, jedna skupina po cestě zajela na Súlov a další den pak absolvovala Gerlachovský štít s průvodcem, jiná po cestě domů zachovanou zříceninu hradu Likava a Malý Choč. Z další dnů pak namátkou Jahňací štít s Velkou Svišťovkou, Zadné Meďodoly, Bystrá lávka. Část výpravy pak opět zakončila odpolednem v Bešeňové.
Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Josef Svoboda , J.S. podruhé – Súlov
Nízké Tatry
28. – 30. 9. 2018
Kamzíci na Kotliské
Povídal chatař na Ďurkové s úsměvem, že na Václava Češi okupují Nízké Tatry :-)) Na hřebeni to znát ani tak nebylo. Zvláště pak, když v sobotu do dvanácti hodin bylo vidět tak na 5 metrů a každý měl co dělat udržet se ve větru vůbec na hřebeni…. zato útulňa Pod Chabencom (ona „Ďurková“) skoro praskala ve švech. Nakonec z té nepříjemné předpovědi vyšly nádherné čisté výhledy na promrzlou krajinou – posuďte sami! Rozhodně to stálo za to a za sebe jsem moc ráda, že po letech váhání padla volba právě na hřeben Nízkých Tater… PS – na Ďurkové jsem asi byla jedna z mála, kdo spal :-) (Petra N.)
Jo a ještě abych nezapoměla! Kdo tudy půjdete, nescházejte z MRŠ na Čertovicu. Je tam sice „fajny“ motorest, ALE! Připravíte se o neskutečně krásné výhledy nejen na Vysoké a Západní Tatry… a taky spousty přezrálých obřích brusinek… Něco už jsem v horách prošla a ochutnala, ale takhle velké a sladké ne :-)
Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Josef Svoboda
Trasa: Liptovská Lúžna (nocleh Penzion Baltazár) – Latiborská Hola – Ďurková (nocleh) – Chabenec – Chopok – Ďumbier – Chata M. R. Štefánika (nocleh a vynikající langoše) – Rovná Hola – Nižná Boca (16 hodin, 46 km, ↑ 2806 m, ↓ 2655 m + šílená cesta narvanými vlaky do Brna)
Vysoké Tatry
5. – 9. 9. 2018
Jastrabia veža – Červená dolinka – Kozí štít – Žeruchovky
Šestidenní pobytovka ve Vysokých Tatrách byla super! Počasí první den bylo deštivé, ale chvílemi se objevily i hory a teploty zůstávaly v rozmezí 20 – 22 stupňů, což je pro turistiku bezvadné. Každý den byl jiný, každý den byl zajímavý a pohodový. Během tohoto pobytu jsem se úžasně odreagovala a spokojeně kochala celou tou krásou! Za nás všechny díky Martinovi, že to celé vymyslel, naplánoval a zařídil! Už teď se těšíme na příště! (Zdenka T.)
Fotogalerie: Petra Neuwirthová
Co jsme prošli: Giewont, Velká Svišťovka, Kriváň, Polský hrebeň, Monkova dolina (Meďodoly byly bohuže ještě stále zavřené), po cestě domů Velký Choč nebo návštěva lázní Bešeňová
Kamnické a Savinjské Alpy; Istrie
7. – 15. 9. 2013
Rozhled z České koči
Týdenní akce ve Slovinsku a Chorvatsku začala v sobotu ráno odjezdem auty na jih. Jeli jsme přes Vídeň a Klagenfurt, po odbočení z dálnice před Bad Eisenkapell na hranici se Slovinskem. Již v Rakousku se začaly objevovat dvoujazyčné nápisy svědčící o slovinské menšině. Státní hranice je v sedle ve výšce 1218 metrů. Hned pod sedlem jsme odbočili na cestu vedoucí k parkovišti, kde jsme na tři dny odstavili auta.
Následoval výstup na chatu s příznačným názvem Češka koča (Česká chata) ve výšce 1545 metrů, kterou v roce 1901 postavil český odbor Slovinského alpského družstva. Je to krásná chata, jediná ve Slovinsku, která nezměnila svůj vzhled od doby svého postavení. Ubytovali nás ve vlastním pokoji, ne ve společné noclehárně, ale pokoj byl v suterénu a díky tomu patřičně vlhký a studený. Což se ukázalo jako velká nevýhoda v následujícím deštivém počasí. (Pokračování textu…)
Hochschwab
30. 8. – 2. 9. 2012
Masiv Hochschwab
Vápencový masiv Hochschwab leží ve východní části spolkové rakouské země Steiermark, představují jej skutečně vysokohorské mnohasetmetrové skalní stěny, hluboké doliny i alpské louky. Nejvyšší vrchol leží v nadmořské výšce 2277m a zcela jistě v svazích potkáte pasoucí se kozorožce.
Výchozím místem nám byl penizon Pretalhof s ochotou a vstřícností, která je ne vždy zcela obvyklá. Trasy jsem zvolili adekvátně počasí – dva dny azuro, dva dny jemný déšť. Pokud do této oblasti zavítáte, raději si telefonicky ověřte provozní dobu lanovek. Pro sestup do Aflenz Kurort je určitě dobré ji využít, na nás však čekal minibus a kapacitou 8 osob za hodinu s tím, že přednostně jedou ti, kteří mají rezervaci a lístek ze spodní stanice :-)). Chvíli trvalo, než jsme se domluvili, že skutečně nemusíme neprve dolů pro lístek….(Petra N.)
Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Ivana Krejčová (Pokračování textu…)
Západní Tatry
27. – 28. 8. 2011
Roháčská plesa a vrcholy Ostrý Roháč a Plačlivé
Počasí si s námi pěkně pohrálo – první den horko k padnutí a vich takový, že nás srážel z Rákoně, druhý den klouzající vápenec po nočním dešti a mlíko místo výhledů. Jsem ale moc ráda, že jsme to nevzdali!
Není důvod bát se přechodu Ostrého Roháče a podléhat davovému strachu v podpoře médií. Kdo se umí pohybovat v horách, nemá s tím žádný problém. Sivý vrch je podle mě technicky náročnější, o to však hezčí.
Společenský „večírek“ s kytarou se také vydařil, pouze jedinci prodlouživší si sobotní hřebenovku do Baníkovského sedla odpadli zcela vyčerpáni. Vladimírovo pojmenování tohoto nápadu bylo velmi výstižné:-)) . (Petra N.)
Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Vláďa Vavruška
Ybbstalské Alpy
21. – 22. 8. 2010
Rauher Kamm na Ötscheru
Víkendová vysokohorská turistika v Dolním Rakousku s plánovaným (a uskutečněným) zdoláním dvou výrazných vrcholů Ötscher a Dürrenstein sice znamenala pro některé úplně první seznámení se skalnatým terénem, pro jiné vyčerpání fyzických sil, ale doufám, že se mnou příště zase vyrazíte. Počasí nám mimořádně přálo. (Petra N.)
Trasy perfektně zachytil Dušan a trefně je nazval „sobotní procházkou“ a „nedělním výletem“ (v pravém horním rohu si přepněte na metrické jednotky).
Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Iva Danielová,
Jaromír Krejčí & Jana Pavlusová