Zvonkohra ve Křtinách

Hned v úvodu výletu nás čekalo milé překvapení v podobě šumivých vín pro každého na cestu :-) a krabička cukroví – tímto děkuji Magdě a Pavlovi za „nastartování“ skvělé atmosféry, která nás provázela celý den. Stylově jsme se po cestě zahřáli ještě vlastním svařeným vínem a dobře naladěni absolvovali celou pěší trasu i přes kluzký zmrzlý povrch, místy s propadajícím sněhem.

Hlavním dnešním cílem byla návštěva poutního kostela, zejména pak poslech pásma koled, které hrála zvonkohra ve Křtinách u Brna. Tímto výletem jsme zakončili bohatou sezónu roku 2012. (Petra N.)

Fotogalerie: Petra Neuwirthová

Trasa: Bílovice n./S. – Křtiny – Habrůvka – Josefovské údolí – Adamov (19 km)

Betlémy

V převánočním čase jsme navštívili výstavu betlémů ze všech možných i těžko představitelným materiálů, předcházela jí vycházka v lesích v okolí Tišnova.

Zahřáli jsem se svařeným vínem z vlastních zdrojů a zmrzlými zbytky sněhu se „vyškrábali“ na rozhlednu Klucanina, abychom po sestupu do Tišnova znovu vystoupali na skalní vyhlídku NS Květnice. Přes mlhavé počasí se nám naskytly krásné výhledy na zasněženou krajinu.

Po prohlídce výstavy jsme pak ještě skoro vyběhli (pro zahřátí) nad Nelepeč. Chumelenice nás zastihla až těsně před nádražím. Celkem jsme urazili asi 17 km. (Petra N.)

Fotogalerie: Pavel Tymeš

Obora Klentnice

V první neděli advenstní jsme se vypravili na tradiční výlet na jižní Moravu. Tentokrát to nebylo do lednicko-valtického areálu, ale o kousek vedle do Milovických vrchů, kopců navazujících na bradlo Pálavy. První úsek pěší cesty vedl podél větrolamu po okraji pole, kde ovšem nevedla žádná cesta. Na vybranou tak bylo čerstvé oraniště nebo křovinatý větrolam. Po asi hodině cesty jsme byli na hranici obory Bulhary, větší ze dvou. Jeleny jsme tentokrát zahlédli jen z dálky.
(Pokračování textu…)

Lomnice

Stezka „génia“ českého národa Járy Cimrmana začíná v Lomnici plastikou jeho nohou a přes pět zastavení (Plahočiny) vede pod vrchol Sykoře, kde končí opět plastikou – hlavou. Na každé plahočině rozeberete současný stav „plahočení“ a zcela jistě se zasmějete. Pokud se vám nechce plahočit do kopců, Petr s Josefem pro vás zastavení nafotili.

Abychom se ke stezce dostali, museli jsme zdolat poměrně prudké stoupání z údolí Svratky, a následně ještě několik méně náročných. Velká část trasy vedla cyklisticky obtížně zdolatelnými úseky, cesta se místy ztrácela pod napadaným listím. Na závěr nás čekala hospůdka v Doubravníku s neuvěřitelně rychlou obsluhou :-) (Petra N.)

Fotogalerie: Josef Svoboda, Petr Klimecký

Trasa: Borač – Lomnice – Sykoř – Křeptov – Křížovice – Doubravník (17 km).

Zubštejn

Erbovým symbolem rodu Pernštejnů je hlava černého zubra, po němž nese jméno také jejich původní sídlo – Zubštejn, stejně jako další z rodových hradů – Aueršperk (Auerochs = něm. zubr). Koncem 13. století přesídlili na hlavní rodové sídlo, Pernštejn.

Mrazivým ránem a první sněhovou nadílkou jsme se vydali k oběma prvně jmenovaným zříceninám. V mokrém sněhu sice byla cesta poněkud náročnější, ale odpolední slunce cestu zpříjemnilo.  Na kole ale trasu nedoporučuji ani za úplného sucha :-) (Petra N.)

Trasa: Bystřice n./Pernštejnem – Aueršperk – Pivonice – Zubštejn – Štěpánovice – Nedvědice (s trochou bloudění 23 km). Galerie tentokrát bohužel chybí – foťák na mě čekal doma :-(

Pomezní / Rýchorský hřeben

Krkonošský hřeben v délce 36 km je tvořen především kystalickými břidlicemi a vyvřelinami, současný ráz jim dodaly čtvrtohorní ledovce, které vytvořily hluboká údolí. Prochází jím rozvodí Baltského a Severního moře a vrcholová návrší jsou často pokryta rašelinnými jezírky a  chráněnými mokřady. Krkonošský národní park, vyhlášený v roce 1963, je dnes také biosférickou rezervací. Díky jeho dostupnosti je však hojně navštěvován turisty z obou stran hranice. Pokud hledáte klid, vydejte se do těchto hor s nádhernými výhledy zcela jistě mimo turistickou sezónu, jinak absolvujete výstup na Sněžku v zástupu davu.

Rýchorský hřbet, oddělený od hlavního hřebene Krkonoš údolím Úpy, je oproti tomu oázou klidu. Ve vrcholových oblastech se dochoval bukový prales. Jeho hřebenem prochází linie hraničního opevnění (lehkého, tzv. řopíků) zakončená objektem těžkého opevnění, dělostřeleckou tvrzí Stachelberg, budovaná do podzimu 1938, kdy byla uzavřena Mnichovská dohoda. Některé objekty jsou volně přístupné, s průvodcem lze projít rozsáhlé podzemní prostory. (Petra N.)

Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Ivana Krejčová, Martin Vůjta

(Pokračování textu…)

V klentnické oboře

První podzimní neděli jsme uskutečnili hned dvě akce: pěší a cyklistickou. Pěší kvůli rozchození na přechod Krkonoš, cyklistickou pro ty, kdo se rozejít nepotřebovali a naopak chtěli využít jednu z posledních příležitostí se projet na kole v letní polovině roku. První část pěší trasy byla „klasika“: z Dolních Věstonic na děvínské bradlo, Dívčí hrad, pak jsme poctivě obešli vrchol. K tomu si neodpustím poznámku: studená válka skončila před 23 lety, vojenský vysílač, kvůli kterému se tenkrát odklonila turistická cesta z vrcholu, dávno vojákům neslouží, a i kdyby – nežijeme v éře generála Dzúra. Na vrchol se oficiálně stále nesmí, i když je tam vyšlapaná cesta přehrazená kládami a ve zmíněné minulé době tam po cestě vyjela i Praga V3S. Je to škoda, je odtud nádherný výhled.

(Pokračování textu…)

Oslavany

Předpověď počasí na velikonoční víkend byla docela děsivá. Na kolo to nevypadalo vůbec, ale nakonec se sobota docela vyvedla. První kapky nám spadly až v Kralicích na nádraží. Vyrazili jsme tedy na pěší výlet přes krásně otevřené, dosud nezalesněné vyhlídky na řeku Oslavu a Chvojnici, a to trasou, která je pro většinu cyklistů jen těžko sjízdná.

Údolí řek Oslavy i Chvojnice jsou dosud místem setkávání bývalých trampských osad, oko nezůstalo suché při vzpomínce na dávné mládí :-). (Petra N.)

Fotogalerie: Petra Neuwirthová

Trasa: Oslavany – Kocoury – Čučice – Levnov (dříve Ketkovický hrad) – Senoradský mlýn – údolím Chvojnice přes Kozí hřbety a několik brodů – Kralice nad Oslavou (25 km).

Kaolínový lom, Rudice

V komorním obsazení jsme se, za nádherného ač zpočátku ještě mrazivého dne, vydali trochu rozhýbat tělo před tím, než začne plná cyklistická sezona. Docela jsme se divili, kolik ledových polí a zbytků sněhu leželo v lesích kolem Čertova hrádku. Náherně vybarvené svahy kaolínového lomu umocňovalo již skoro jarní sluníčko, super zastávkou byla polévka v nenápadné rudické sokolovně.

Jardovi díky za úžasně humornou atmosféru a brzy ahoj na kole! (Petra N.)

Fotogalerie: Petra Neuwirthová

Trasa: Blansko – Čertův hrádek – Nový hrad – kaolínový lom u Rudice – Rudické propadání – Jedovnice (21 km).