Za bledulemi v Rakoveckém údolí
I přes odložený sraz až na poledne – kvůli rannímu dešti – se jarní výlet do Rakoveckého údolí na Drahanské vrchovině mimořádně vydařil a přidali jsme si tak dalších několik desítek prvních jarních kilometrů. Slunce se nakonec na obloze ukázalo, i když cestou s námi hrálo na schovávanou. Bílé bledule v údolí potoka Rakovce byly nepřehlédnutelné. Však k nim také směřovaly davy turistů. (Jára K.)
Fotogalerie: Jaromír Krejčí & Jana Pavlusová, Petr Klimecký, Pavel Tymeš
Trasa: (Brno-Komín/Bílovice n. S.) – Brno-Líšeň – Ochoz – Hádek – Bukovinka – Rakovecké údolí – Račice – U tří javorů – Kalečník – Hostěnice – Brno/Bílovice
Ostrovy střední Dalmácie – KOLOLOĎ®
Většina Čechů zná chorvatské ostrovy pouze z pláží a měst, ale dokonale si zde užijí také cyklisté každého naturelu. K Jadranu jsme se vydali v početné skupince jako účastníci zájedu CK GEOTOUR. Někteří z nás volili doporučené, spíše silniční trasy, jiní naopak silnici co nejméně, se značným převýšením. Pro bikery je to naprostý ráj, vykoupený potřebou dostatku duší i lepení. Lepení jsme si užili na několik let dopředu. Spaní i místní strava na lodi byla také neopakovatelným zážitkem.
Postupně jsme projeli ostrovy Korčula, Vis, Hvar, Brač, Šolta a ještě jednou Brač. Závěr v podobě raftů na řece Cetině dovršil velmi zdařilou akci. (Petra N.)
Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Martin Vůjta, Iva Danielová
Krajem André
Pod Petrovým vedením jsme se z Brna vydali na každoroční cyklistickou akci pro veřejnost na Moravských vinařských stezkách. Na startu v Hustopečích nás čekala nezbytná dezinfekce. V záchytných místech byly otevřeny vinné sklepy s ochutnávkou, někde byl připraven doprovodný program. Část z naší početné skupiny absolvovala cestu do Brna opět kolmo.
Fotogalerie: Petr Klimecký
Trasa: Hustopeče – Starovičky – Velké Pavlovice (rozhledna) – Bořetice – Němčičky – Horní Bojanovice – Hustopeče.
Moravskoslezské Beskydy
Vzhledem k ničivým povodním právě v plánovaných místech byla akce vážně ohrožena, ale nakonec jsme přece jen statečně vyjeli. Ačkoliv bylo pokročilé jaro, na Lysé do rána napadlo půl metru sněhu… Trasy bylo nutné z důvodu podmáčeného terénu poněkud upravit, ale vcelku jsme ani moc nezmokli. I sluníčko se ukázalo právě včas, abychom si užili výhledy po desetikilometrovém výjezdu na zasněženou Lysou horu. Základnou pro naše výlety byla Chata Beskýdek ve Visalájích. (Petra N.)
Fotogalerie: Petr Nygrýn , Petr Klimecký
Rychlebské hory
Do Zálesí sice dojedete autem, ovšem máte při tom úzkostný pocit, že není něco v pořádku, protože závěrečná cesta silnici nepřipomíná a kopce se povážlivě začínají zvedat. Na celkem 130 kilometrech výletů v Rychlebských horách jsme vystoupali přes 3 000 výškových metrů, hodina do kopce nebyla žádná výjimka. Z Wojtowky na Gomolku tlačili všichni. Většina tras vedla terénem, takže někteří z nás byli po sjezdu do Bíle Vody „naklepaní jak řízky“ a Petrovi nevydržely brzdové špalky.
Za celý den jsme potkali jen velmi málo turistů a žádné hospody. K těm se musí sjet do údolí a pak zase všechno pěkně vystoupat. Počasí nečekaně vyšlo, jen bouřka strávená v Lądek Zdrój pod podloubím byla jedinou vadou na kráse. Na výlety jme každý den vyráželi z chaty Valdek v Zálesí. (Petra N.)
Fotogalerie: Petr Klimecký
(Pokračování textu…)
Z Brna do Břeclavi nezvyklou cestou
Do Břeclavi jsme se tentokrát vydali jinými cestami, než tradičně znáte, silnici jsme si moc neužili. O to více byla v cíli znát únava. Výjezd na Výhon je docela dlouhý a na Žebrák nad Hustopečemi také, takže žádná rovina :-).
Trasa: Začátek byl, jako obvykle, na mostě za Tescem, dále jsme jeli přes Modřice do rajhradské bažantnice, po hrázi Svratky pod Výhon. Poté opět po hrázi do bažantnice u Uherčic, na Žebrák a do Hustopečí. Do Břeclavi jsme doleli kolem Nových Mlýnů, po hrázi do Nejdku, Chorvatské Nové Vsi a k Hubertovi.
Fotogalerie: Iva Danielová, Petr Klimecký
Údolím Bobrůvky (Loučky)
… aneb „co všechno lze jet na trekovém kole“.
Předpověď vichřice, o týden předcházející přenášení kol na Rokytné, jistota mnoha hlubokých brodů a Jardovo vyjádření o „vopruz cestě“ odradilo i ty jindy odvážné. Jeli jsme jen ve dvou – z Olešné striktně po modré a červené, přes skály nad Šiklovým mlýnem a Trenckovu rokli.
Tady jsem pochopila, jak jinak lze vyložit pojem „cykloturistika“ (cyklistika + turistika se zátěží…), voda místy i nad kolena a na dně klouzavé kameny, popadané stromy, prudké srázy, skály těžko zvládnutelné i s mnohem lehčím kolem, než je můj trek. Nevěřícně jsme koukali na rodinu s dětmi v protisměru. (Pokračování textu…)