Mariánská Hora

S ohledem na výškové metry, které ukazovaly tachometry, by se akce dala  nazvat „na Mt. Blanc na kole“ (za tři dny a dvě hodiny v neděli dopoledne nastoupáno 4 679 m). Špatná předpověď počasí bohudíky selhala.  S malými úpravami jsme projeli takřka vše, co bylo v plánu, včetně výjezdu (někteří pěšmo) na Smrk, Jizeru (pěšmo všichni) a neplánovaně na Tanvaldský Špičák. Singltrek je opravdu neopakovatelný zážitek i pro ty, kteří se jinak v terénní jízdě zrovna nevyžívají. Trasa je přísně jednosměrná. Budete-li se někdy pohybovat v blízkosti Hejnice, vřele doporučuji. Líbilo se nám to tak, že jsme si dali 1,5 kola. Jen je to trošku nápor na pozornost a záda a rozhodně nejezděte na trekovém kole.

Akce ovšem nebyla jen přísně sportovní, vynikající špekáčky i večery s Jardovou kytarou u krbu snad uspokojily každého. Příště musíme vzít větší zásoby tekutin… Základnou nám byla chalupa Pod protrženou přehradou. (Petra N.)

Fotogalerie: Václav Hejl ,  Iva Danielová

Trasy: Vzhledem k pohybu v CHKO nám Jizerky nenabídly takovou možnost jízdy ve volném terénu jako Rychleby. Kde to však bylo jen trochu možné, asfaltu jsme se vyhnuli. I nějaké tlačení a přenášení kol nás postihlo.

(Pokračování textu…)

Rozhledna Chocholík

Výlet k nově otevřené rozhledně Chocholík u Drnovic jsme zahájili za mrholení v Obřanech. Několik cyklistů studené ráno neodradilo, a tak jsme se vydali za stále se zlepšujícího počasí vzhůru na Kalečník a následně sjeli do Račic. Na zahrádce restaurace jsme byli úplně sami, ale obslouženi k plné spokojenosti.

Další dlouhý sjezd k Drnovicím ještě stále neukazoval, že jedeme na rozhlednu. Následné stoupání však pochyby rozptýlilo a objevila se před námi vysoká rozhledna. Výhled do okolí byl krásný a to již sluníčko začalo plně svítit. Návrat do Brna pak proběhl už za slunečného a teplého odpoledne. (Petr K.)

Trasa na kolech: Brno-Obřany – Bílovice – Ochoz – Kalečník – Račice (oběd) – Drnovice (rozhledna) – Luleč – Habrovany – Viničné Šumice – Podolí – Brno. (75 km)

Fotogalerie: Petr Klimecký

Lužní les

Výlet lužními lesy k soutoku Dyje a Moravy jsme začali už ve Valticích. Po bývalé vojenské silničce jsme dojeli podél hranic k zámku Pohansko. Po občerstvení jsme se vydali po loukách a lužními lesy až k soutoku – těžce přístupnému místu vzdálenému od vší civilizace. Zpáteční cesta nás vedla převážně lesy k zámečku Lány, který před lety vypadal, že spadne. Dobrou zprávou je, že se obnovuje do své původní krásy. Za připomenutí stojí i to, že celý den jsme se pohybovali v území do listopadu 1989 běžným smrtelníkům nepřístupném. (Martin V.)

Trasa: Valtice – kolonáda Raisna – Boří dvůr – Pohansko – soutok – Lány – Pohansko – Břeclav (55 km)

Fotogalerie: : Iva Danielová, Petr Klimecký

Výhled z rozhledny Terezka

V ranním vlaku do Chocně bylo celkem rušno. Aby také ne, za tak krásného počasí. Před námi byly rozhledny, zámek, hradní zříceniny, památné stromy a spousta dalších lákadel na trase.

Z Chocně nás vyvedla cyklostezka až do Vysokého Mýta s historickým náměstím, které patří k největším v Čechách. Potkali jsme zde jednu místní „dobrou cyklovílu“, která nás provedla po městě a zajistila i klíče od Pražské věže. Jitko díky! Oblast Toulovcových Maštalí je mezi turisty velmi oblíbená. Pro přejezd jsme si zvolili místní stezku s číslem 1, která vede srdcem oblasti kolem nejznámějšího skalního městečka. Podvečerní dojezd do penzionu v Bítovanech byl parádní.

Sobotní slunce vystřídalo zatažené nebe v neděli. Po obědě v Klokočově se ale nebe  vyčistilo a druhá polovina přejezdu Železných hor byla hned zajímavější. Příjemnou tečkou byla byla kavárna na náměstí v Golčově Jeníkově. (Jára K.)

(Pokračování textu…)

Rozkvetlá třešeň

Byl první máj – lásky čas, a proto Pohádku Máje blízko Brna tradičně navštívit na kole byl čas…

Za poměrně slušného počasí, navzdory předpovědi meteorologů, jsme se vydali po stopách Mrštíkovy Pohádky Máje do Podkomorských lesů. Droboučké mrholení nemohlo pokazit naši dobrou náladu, cestou jsme potkali několik rozkvetlých třešní i višní a proto naše děvčata určitě letos neuschnou. Závěr projížďky pak byl zakončen výtečným višňovým pivem. (Petr K.)

Trasa: Brno-Bystrc – Helenčina studánka – pomník Pohádky Máje, myslivna – Veverské Knínice – Javůrek – Domašov – Chroustovské údolí – Rosice – Ostrovačice (muzeum PM) – Žebětín (U Richarda) – Brno-Bystrc (58 km).

Fotogalerie: Petr Klimecký, Iva Danielová

Jezero Splaviska

Nemusí být pořád sluníčko, ale ta nedělní smršť si opravdu mohla vybrat jinou lokalitu! Plánovanou první část trasy jsem si neodpustila,  stav polních cest si ale vynutil úplný odklon. Když  jsme museli z Chrlic po silnici, tak tedy aspoň přes Výhon. V Židlochovicích po marném pokusu v rozumném čase se najíst, jsme zakotvili v cukrárně a následoval boj s větrem a úprk před bouřkou zpět do Brna. Ivina fotogalerie je myslím víc než vypovídající. Za rok na jaře nás tedy čeká trasa celá. (Petra N.)

Trasa: Černovický hájek / Rájecká tůň – Holásecká jezera – jezera Splaviska – po cyklo do Blučiny – Výhon – Židlochovice a zpět do Brna. (Z Komárova do Brna asi 55 km)

Fotogalerie: Iva Danielová

Břeh Moravy

Další z etap cesty podél toku Moravy se především díky nezvykle teplému počasí vydařila. Trasa vedla zprvu po neznačených hrázích ramen řeky a následně chráněnou krajinnou oblastí, do Litovle terénem a úzkými dosud nezarostlými cestami, do Olomouce poté značenou a více frekventovanou cyklostezkou. Rozkvétající jarní příroda i slepá ramena řeky byly opravdu balzámem na duši. Díky za hojnou účast! (Petra N.)

Trasa: Zábřeh – Háj – Třeština – Stavenice – Mlýnský vrch – NS Nové Zámky – Litovel – NS Luhy Pomoraví – Sedlisko – Horka – rybník Poděbrady – NS kolem Olomouce – Olomouc hl.n. (62 km)

Fotogalerie: Iva Danielová, Josef Svoboda, Pavel Tymeš

Neziderské jezero

Příznivá předpověď počasí na prodloužený víkend o Velikonocích byla přímo výzvou pro uspořádání nějaké akce dále od Brna.

Již rok „v zásuvce“ ležely náměty na výlety v okolí Neziderského jezera (Neusiedler See). Oblast mokřadů a jezer kolem velkého stepního jezera je národním parkem a mezi cyklisty je vyhlášenou oblastí protkanou kilometry stezek (a opravdových cyklostezek). Ač se může zdát, že zde nejsou žádné kopce, vítr, který se na pláních a nad vodní hladinou rozfouká, umí cyklisty pěkně potrápit. Ale ani vítr nedokázal narušit pohodové výlety mezi rákosím, jezery a vinohrady, které jsme ještě zpestřili plavbou přes jezero. U sklenice radleru jsme vždy nasbírali síly na další kilometry.

Aby nám nebylo líto, že kolem jezera jsem moc výškových metrů nenabrali, poslední den jsme se vydali do sousedních Litavských vrchů (Leitha Gebirge). V Burgunlandsku jsme strávili tři úžasné dny plné sluníčka. (Jára K.)

(Pokračování textu…)

Hájovna Svatá na hřebeni Ždánického lesa

Tento výlet se mimořádně vydařil. V neděli 10. dubna 2011 bylo slunečné počasí s dalekou dohledností. Foukal dosti silný severní vítr, ale to nám nevadilo, protože jsme jeli na jihovýchod. Nejkrásnější část cesty vedla po více než 20kilometrovém hřebeni Ždánického lesa, malého karpatského pohoříčka s nejvyšším bodem ve výšce pouhých 437 metrů a s názvem U Slepice. (Martin V.)

Trasa: Líšeň – Šlapanice – Sokolnice – Otnice – Bošovice – hřeben Ždánického lesa – Nemotice. Na kolech 55 km, zpět do Brna vlakem.

Fotogalerie: Věra Zmeškalová

Hlaváček jarní na Kamenném vrchu nad Kurdějovem

První dubnová neděle se vskutku vydařila. Ranní mlha a nízká oblačnost se brzy rozpustily a oteplilo se nad 20 °C . Na cestě mezi vinařskými obcemi Moravského Slovácka jsme nasávali plnými doušky přicházející jaro.

Na každém kopci a v každém údolí na nás čekal nějaký zajímavý cíl: vinařské sklepy, větrný mlýn, rozhledna, opevněný kostel… Až jsme konečně dorazili na poslední z nich – Kamenný vrch nad Kurdějovem. Jako každé jaro byl posetý žlutými květy hlaváčků a fialových konikleců. Jen nedaleko odtud na Hustopečském starém vrchu jsme našli i starý mandloňový sad. Byl v plném květu. Ve vedlejším sadu začínaly rozkvétat také meruňky. (Jára K.)

Fotogalerie: Jaromír Krejčí & Jana Pavlusová, Petr Klimecký

(Pokračování textu…)