Baťův kanál

V dalším z horkých dní letošního léta jsme se vydali do chřibských lesů. Vzhledem k avizovanému „vedru na padnutí“ jsme zvolili pouze jednu, a to severozápadní část hřebene. Pozdněobědová zastávka na Ranči v Kostelanech nás svým omezeným výběrem docela zklamala.

Podél středního toku Moravy, ke kterému jsme se stočili – jak jinak než proti větru – v Otrokovicích, je vybudováno několik zcela nových asfaltových úseků cyklostezek. Zajímavý je průjezd Uherským hradištěm oboustranně vedenými trasami po chodnících :-). Zde jsme zajeli k jedné z místních arechoelogických lokalit – Sady „Špitálky“. Cyklostezka nás v samém závěru dovedla až k písečnému jezeru u Ostrožské Nové Vsi na zaslouženou „koupačku“.  (Petra N.)

Fotogalerie: Josef Svoboda

Trasa: Nemotice – Koryčany – zřícenina hradu Střílky – Vlčák – Bunč – Kostelany – Napajedla – Baťův kanál – Uh. Hradiště – Ostrožská Nová Ves (73 km).

Bílé Karpaty

Po úspěšném přejezdu Velké Javořiny před pár týdny nás nalákal k projetí zbývající úsek hřebene Bílých Karpat k jihozápadu. Déšť v uplynulých dnech však náš plán změnil. První úsek z Velké nad Veličkou k větrnému mlýnu nad Kuželovem jsme jeli polní a lesní cestou. Na kolech obalených bahnem někteří z nás nemohli pokračovat dál. A to byl před námi hlavní úsek hřebene, z něhož nebylo úniku, nemluvě o možnosti přeháňky.
U větrného mlýna byl tedy přijat „plán B“ spočívající v objetí hřebene slovenskou stranou převážně po vedlejších silnicích. Nejprve jsme si prohlédli osadu U Sabotů, která se stala předmětem česko-slovenských sporů po rozdělení Československa. Domy jsou obydlené, údajně převážně novými slovenskými obyvateli, a po nedávné historii není ani památky.
(Pokračování textu…)

Tiské stěny u Děčína

Součástí tradiční červencové cyklistické akce byla projížďka labskou cyklostezkou, která je pro cyklistiku poměrně nenáročná, i když je dlouhá několik set kilometrů.

Jeli jsme od pramene Labe až na česko-německé hranice do obce Schmilka, tři dny jsem strávili společně s ostatními poznáváním Českého středohoří a Dolního Poohří.

Celkový popis trasy a zážitků z cesty je umístěn na serveru ulozto.cz. (Petr K.)

Fotogalerie: Petr Klimecký

Milešovka

České středohoří vznikalo počátkem třetihor na zlomovém pásu kry Krušných hor, nejsou to však „kopce, které chrlily lávu“, ale erozí obnažená tělesa magmatu, která kdysi ztuhla pod zemským povrchem, nebo obdobně obnažené přívodní kanály sopek, jejichž nadzemní části zerodovaly již dříve. Milešovské středohoří na jihozápadě odděluje hluboce zaříznuté Labe od Verneřického středohoří na severovýchodě. Západní část se vyznačuje nápadnějšími i vyššími vrcholy. O středohoří se mluví jako o zahradě Čech, charakteristické bohatou úrodou, ovocnými sady, vinicemi a chmelnicemi.

Do této úžasně modelované krajiny jsme směřovali tradiční červencovou cyklistickou vícedenní akci. Pokud pominu Labskou cyklostezku, jde o oblast pro cyklistiku poměrně náročnou, nenajdete zde dlouhé, táhlé kopce, ale mnoho kratších a mimořádné prudkých. Proto jsme do programu zařadili také cesty rovinatým Dolním Poohřím.

Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Martin Vůjta, Josef Svoboda, Petr Klimecký, Hana Valehrachová

(Pokračování textu…)

Křížek u cesty

Zmoženi z Javořiny jsme se vydali za tropického počasí do lesů v okolí přehrady Dalešice. Stezky ve svazích jejího pravého břehu vedou voňavým smíšeným i borovým porostem, který nás téměř po celou dobu kryl před slunečním žárem. Jediný výhled na hladinu nám otevřela zřícenina Holoubek. Koupačka na sólo plážičce v přehradě osvěžila před další cestou. Riskli jsme i brod pod Vlčím kopcem – až na pár kmenů po cestě dolů to bylo kupodivu v pohodě, vody v řece moc nebylo. Výjezd od Oslavy do Kralic už ale taková pohoda – vzhledem k teplotám – nebyl :-). Cesta byla dlouhá úměrně děsnému počasí; po oba víkendové dny si milovníci terénu opravdu přišli na své. (Petra N.)

Fotogalerie: Petra Neuwirthová

Trasa: Vladislav – Číměř – Holoubek – Bařina – kemp Wilsonka – Stropešín – Čalonice – přehradní hráz – Kramolín – Babylon – Vlčí kopec – Kralice (58 km).

Na vrcholu Velké Javořiny

Paradoxně v jeden z nejteplejších dnů letošního léta jsme se vydali na nejvyšší horu jižní Moravy – Velkou Javořinu v Bílých Karpatech. Po příjezdu vlakem do Javorníku nad Veličkou vedlo prvních 10 kilometrů údolím do osady Vápenky. Poté následovalo stoupání lesními silničkami až na vrchol. Nejvyšší lesní partie má charakter pralesa, vrcholová část hřebene je holá a travnatá. Po odpočinku a občerstvení jsme se vydali po hřebeni západním směrem. Po několika kilometrech jsme hřeben opustili a sjeli do Filipovského údolí. Tato část cesty byla nejnáročnější, místy bylo velmi prudké klesání. Střídaly se lesy a louky.

(Pokračování textu…)

V údolí Oslavy pod Vlčím kopcem

Krásnou a teplou poslední červnovou neděli se konaly hned dva výlety. Druhá skupina se vydala malebným údolím řeky Oslavy, co nejblíže jejímu toku. Většinu trasy kopíruje značená cyklotrasa, což ovšem neznamená, že je vše bez problémů sjízdné. Jakoby toho nebylo málo, další terénní vložky byly u hradu Dub v místě, kde údolí přerušil majitel mlýna a kde cyklotrasa vede daleko od řeky daleko, a pak u hradu Kraví hora. Kola nezbývalo nést z/do kopce v rukách. Jinak to ale byla sice náročná, ale příjemná cesta. (Jára K.)

Fotogalerie: Jaromír Krejčí a Jana Pavlusová

Trasa: Sklené n. O. – Velké Meziříčí – Náměšť n. O.– Skřipský Mlýn – Čučice – Oslavany (vlak, 69 km) – Ivančice – Mor. Bránice – Ořechov – soutok (92 km)

Rozhledna na Hlíně

V neděli na sraz výletu nás přišel přivítat Jarda Dvořák i s manželkou, čímž nás velmi mile překvapil. Cesta na kole příjemně ubíhala okolo Ríšovy i Helenčiny studánky do Rosic k farmě s roztomilými lamami a koňmi. Následovala obávaná vyjížďka na kopec Hlína. Odměnou byla vyhlídka z rozhledny na Ivančice a Dukovany. Po sjezdu do Prštic a Radostic jsme projeli zbylou část cesty okolo říčky Bobrava až do Želešic s krátkým občerstvením v cukrárně. Ostatní hospůdky cestou byly z různých důvodů uzavřeny. Dojezd k soutoku se Svratkou nebyl úplně úspěšný pro silně zarostlý terén okolo Bobravy. Z Modřic se pak všichni dopravili pohodě domů. (Petr K.)

Fotogalerie: Petr Klimecký, Iva Danielová

Trasa na kolech: Brno – Ostrovačice – Rosice – Tetčice – Hlína – Prštice – Radostice – Želešice – Modřice – Brno (asi 65km).

Třešňová alej ve Zhoři

Za pěkného počasí jsme vyjeli na sever od Brna do krásných údolí přes několik brodů. Začátek cesty vedl okolo Brněnské přehrady lesem do Čebína. Přes Drásov a Železné jsme údolím potoka Besénku zavítali na polévku a občerstvení do Zámeckého mlýna. Následný prudký výjezd do Rašova a Zhoře byl odměněn bohatě obsypanými třešněmi. Následoval krásný mnohakilometrový průjezd údolím Lubě, často okořeněný brody. Cestou jsme také vyšplhali na Krkatou Bábu. Po dojezdu do Malhostovic jsme doplnili kalorie v ranči U Septima a odtud už byl jen kousek ke Kuřimi. Zbytek cesty absolvovali různé skupinky podle svého bydliště v Brně. (Petr K.)

Fotogalerie: Petr Klimecký

Trasa na kolech: Brno-Bystrc – Čebín – Drásov – Železné – Lomnice – Rašov –
Brťov-Jeneč – Lubě – Skalička – Malhostovice – Kuřim (asi 70km).

Cesta Ústup – Olešnice

Za krásného a slunečného dne jsme vyjeli vlakem na sever od Brna do Letovic poznat několik rozhleden umístěných dosti blízko sebe na okolních kopcích. Cesta byla kombinací asfaltu, polní i turistické pěšiny.

Protože se právě po týdnu zlepšilo počasí, byla viditelnost z rozhleden velice dobrá. Den před odjezdem málokdo věřil, že se počasí zlepší, což zapříčinilo malou účast cyklistů.

Návrat z Rudky vedl krásnými údolími potoků až do Skaličky a pak dále po klasické cyklotrase až do Brna. Na kole ujeto 66 km, protože někteří odjeli do Brna vlakem z Kuřimi. (Petr K.)

Fotogalerie: Petr Klimecký, Pavel Tymeš