Hřeben Hostýnských vrchů nad Rusavou

Byli jsme jen čtyři, kdo měli odvahu vyrazit na celodenní výlet na kole v jednom z nejteplejších dnů za několik posledních let. Vždyť odpoledne teploměr atakoval 36 stupňů. Přímým vlakem jsme dojeli z Brna do Rajnochovic. Cesta na kolech vedla na hřeben Hostýnských vrchů, po němž prochází hostýnská pěší, cyklistická a lyžařská magistrála. Díky drobné chybě – najetí na nesprávnou cestu na rozcestí – byl výstup dobrodružný, neboť část cesty jsme museli kola vytlačit do prudkého kopce po cestě zarostlé hustým smrkovým mlázím. Odměnou nám byla masáž zpoceného těla mladými smrkovými výhonky.

(Pokračování textu…)

Vyhlídková věž na Kleti

Na tradiční cyklistickou akci v době červencových svátků jsme letos zamířili do jižních Čech, do podhůří Blanského lesa. Naším východiskem byl pension manželů Horváthových v Chlumu u Křemže. Všechny čtyři dny nás provázelo velmi teplé počasí s teplotami dost přes 30 stupňů, takže cyklistika byla dosti únavná. Naštěstí jsme se mohli vykoupat v jihočeských rybnících, přehradě Lipno i domácím bazénu.

Jako v minulých letech jsme jezdili ve dvou skupinách označených A a B. Ti, kdo jeli z Brna vlakem již v pátek ráno, měli jeden celodenní výlet navíc. (Martin V.)

Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Josef Svoboda, Pavel Tymeš

(Pokračování textu…)

Alej mezi Opatovem a Chlístovem

Nejistá předpověď počasí mnoho zájemců odradila, vyjeli jsme nakonec ve čtyřech. Ačkoli i v Brně byly přeháňky, v naší trase nespadla ani kapka. Cílem bylo projet málo známé lesnaté oblasti v ose Okříšky – Moravské Budějovice – Šumná. Pohledem do mapy jsme zjistili, že trasu lze projet zcela mimo civilizaci po lesních silničkách a cestách.

Z Okříšek, kam jsme se dopravili vlakem, jsme vystoupali do Kněžic, dále již hlubokými lesy kolem rybníka Zlatomlýna do Štěměch, kolem Dašovského mlýna přes Cidlinu a Domamil do Nových Syrovic. Tam jsme se občerstvili a zjistili, že máme dost času a vane severní vítr. Padlo rozhodnutí cestu prodloužit až do Znojma. Pokračovali jsme přes Štítary, Šumnou, Lesnou, Dolní Břečkov a Citonice až do Znojma. Odtud přímým vlakem do Brna. Ujeto rovných 100 km. (Martin V.)

Fotogalerie: Martin Vůjta

Na singltreku
v Cykloaréně Vysočina

Cílem tohoto výletu vyzkoušet nedávno vybudované stezky pro horská kola v okolí lyžařského závodiště u Nového Města na Moravě. Pak se projet letní Vysočinou. Podařilo se v dostatečné míře obojí.

Vlakem jsme se dopravili do Nového Města na Moravě. Kousek za městem jsme projeli jednu ukázkovou trasu. Iniciátory musíme pochválit za vybudování záslužného díla. Pak jsme za vedra pokračovali přes Vlachovice, nad Třemi Studněmi, kolem Žákovy hory k samotě Mariánská Huť. Poté jsme se stočili na západ a dojeli přes rašeliniště Velkého Dářka, odkud vytékají řeky do dvou moří (Svratka do Černého a Sázava do Severního), do Radostína. Tam se začala ozývat bouřka, které jsme se nakonec nevyhnuli a projeli jí v lesích do Velké Losenice a Sázavy. Poslední úsek jsme projeli po luxusní cyklistické stezce po tělese někdejší trati Brno – Německý Brod do Přibyslavi. Najeto něco přes 60 km. (Martin V.)

Fotogalerie: Pavel Tymeš

Hrad Staatz

Poslední květnovou sobotu roku 2015 jsme uskutečnili cyklistický výlet v moravsko – dolnorakouském pohraničí. Trasa vedla z Mikulova po luxusní cyklistické stezce po bývalé pohraniční silničce přes Nový Přerov k dolnorakouskému hradu Staatz. Hradní skála vystupuje velmi strmě z rovinaté krajiny. Skála je součástí tzv. vápencových bradel, z nichž je u nás nejznámější Pálava a skalní útvary v Mikulově. Na hrad jsme museli vyjít pěšky, odměnou byl nejen nádherný výhled, ale i prohlídka pozůstatků hradu.
(Pokračování textu…)

Mikulov z pohraniční cyklostezky

Slunko a teplo jakoby se dosud vyhýbalo víkendům, tím spíš těm prodlouženým. O druhém májovém víkendu tentokrát byla konečně alespoň trochu šance, že se dočkáme přívětivějšího počasí i o volném dni. Pro nezúčastněné na beskydské akci byl v pátek připraven výlet na Mikulovsko, kde tou dobou nádherně kvetou šeříky a kaštany. Mohlo by se zdát, že jsme jeli celou dobu jenom po rovině, ale nějaké kopečky jsme si vyšlápnout museli. Odměnou nám byly krásné jarní výhledy do krajiny.
Až na trochu šedivé podmračené ráno a podvečer, jsme si vskutku užívali nádherného slunečného dne. I při docela slušné porci kilometrů jsme přitom najeli 3/4 vzdálenost po cyklostezkách a cestách s úplným vyloučením motorové dopravy. Krásný den vytáhl na kola i stovky dalších turistů, a tak na občerstvovacích místech bylo občas trochu plno. (Jára K.)

(Pokračování textu…)

Omezený výhled z torza křepického památníku na sever

První prodloužený květnový víkend nevyšel úplně podle našich představ a ani jeden den nebyl vhodný pro celodenní výlet.  Jediné „okno“ slušného počasí představovalo sobotní odpoledne, na které jsme si udělali vyjížďku na jih od Brna k nedokončenému památníku bratislavsko-brněnské operace u Křepic.

V nevelkém počtu pouhých čtyřech ve dvou skupinkách jsme se sešli na nádraží ve Vranovicích, odkud jsme se společně vydali k bizardnímu torzu památníku. Třeba jednou bude sloužit jako rozhledna, nyní stojí to nevzhledné monstrum uprostřed lesa. Po nově objevených stezkách i vedlejších silnicích přes Těšany a Mohylu Míru jsme dojeli ke Šlapanicích, kde se skupiny opět rozdělily. (Jára K.)

Společná trasa: Vranovice – Velké Němčice – Křepice – Šitbořice – Těšany – Moutnice – Žatčany – Sokolnice – Pracký kopec – Prace – Šlapanice (~50 km)

Fotogalerie: Jaromír Krejčí, Pavel Tymeš

Připomínka bitvy Tří císařů u Holubic

Poslední víkend v dubnu počasí opět ukázalo svoji vlídnou tvář. Protože právě vykvetly aleje třešní kolem silnic na místech Slavkovského bojiště na východ od Brna, byla to vhodná příležitost spojit výlet za nimi s návštěvou známých i méně známých z míst slavné bitvy u Slavkova.

Všechna místa bojiště se nám objet nepodařilo, ale Santon, Žuráň a Mohylu míru, včetně její prohlídky, jsme nevynechali. K 200. výročí bitvy prakticky v každé obci vyrostl zajímavě zpracovaný památník, a právě ty jsme zařadili do naší trasy. Kolik toho mnozí ještě neznali!

Kilometrů jsme za ten den příliš neujeli, byla spíš taková rozjíždějí vyjížďka s poklidným jarním tempem. O to více jsme  si to všichni užívali pod teplým a příjemným jarním sluncem.

(Pokračování textu…)