Ašský výběžek je pro mnohé z moraváků místem, o jehož návštěvě – bohužel – ani neuvažují. Od Brna 420 km vzdálený, téměř zapomenutý, nejzápadnější kout republiky vsazený mezi spolkové země Bavorsko a Sasko vás ale určitě nadchne. Po čtyřech dnech – v mém pojetí plánovaně především v terénu – jsem se domů vracela opravdu nadšená. Tímto zpětně děkuji Martinovi, že toto místo pro nás objevil.  Všem cyklonadšencům vřele doporučuji profilem poměrně nenáročné terény – žádné x-kilometrové výjezdy a absence davů turistů.

Základnou nám byl penzion Seeberg, vzhledem k počtu lidí jsme se rozdělili do dvou základních skupin. Trochu si neodpustím rýpnout do navigátorů – mapa je prostě mapa :-). Všem vám děkuji za skvělou partu a věřím, že se nikoho z vás nedotknu, když si dovolím s velkou pokorou sklonit hlavu před Jardou Dvořákem!

Přikládám odkazy na mapy s trasou, vše, jak je zaznamenáno, je na horalu v pohodě průjezdné, ačkoliv v některých mapách nenajdete ani značku či cestu. Jedinou výjimkou je červená (tečkovaná) značka mezi Velkým Luhem a Skalnou – tady jsem i já musela poslušně na objízdnou trasu po silnici :-). Za rok ahoj! (Petra N.)

Fotogalerie: Pavel Tymeš, Ivana Krejčová, Josef Svoboda, Petra  Neuwirthová

Všechny moje trasy byly vzdáleností v rozsahu cca 70 km (úměrně tomu ale počítejte, že na třech z nich bylo opravdu dost terénu) a 1000–1200 m převýšení: Smrčiny a nejzápadnější bod ČR, v. n. Skalka a cíp Českého lesa, Halštrov a Vogtland, Kamenné vrchy.