Národní park Bieszczady (jinak Bukovské vrchy,  Poloniny), součást Východních Beskyd systému Karpat, tvoří spolu se slovenským NP Poloniny a ukrajinským parkem Užanski rozlehlou horskou oblast, zalesněnou především jedlovo-bukovým porostem mnohdy charakteru pralesa. Poloniny vznikly umělým odlesněním pro pastevectví a jejich polská část je ponechána přírodní procesům postupného zalesnění.

Hojně se zde vyskytují vlci a rysi, ale také zubři či medvědi. V polské části pohoří je však potkáte jen stěží, vzhledem k dosažitelnosti a turistickému zajištění je dosti navštěvovaná. Jinak je tomu na slovenské a tím více ukrajinské straně, kde jejich návštěva s jistotou zamená několikadenní putování.

Ve velké skupině se těžko kombinují představy o náročnosti zejména pěších tras, případně poměru cyklistiky a turistiky. Společně (s vyjímkou Vaška, který zdolával celý týden stolikometrové trasy) jsme absolvovali dva cyklistické výlety a jeden pěší, pro další dny pak vznikly menší skupiny podle chuti účastníků. Fotogalerie se tedy vyznačují rozdílnostmi.

Martinovi tímto – věřím že jménem všech – děkuji za skvělou, zejména v závěru dosti komplikovanou, organizaci. (Petra N.)

Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Zdeněk Pomykal, Petr Klimecký, Josef Svoboda

Trasy výletů: rámcově, rozdělené na cyklo a pěší

Cyklistické trasy:
1) Wetlina – Ustrzyki Górne – Berežki – Dwerniczek – Chmiel – Sekowiec – svahy údolí řeky San – přes hřeben na jih k řece Wetlině – Kalnica – Wetlina (76 km).
2) Wetlina – Smerek – nádhrená opuštěná krajina úbočím Jasla (u slovenské hranice) – Majdan – Roztoki Górne – úbočím Kiczerky souběžně s hranicí – Solinka – Zubracze – Cisna – Wetlina (67 km).
3) Wetlina – Krzywe – po proudu řeky Solinky – Polanki – údolí řeky Wetlina – přes hřeben k řece San – Rajskie – Bukowiec – Wolkowyja – zpět na Terku a po silnici do Wetliny přes Krzywe a Smerek (82 km).

Turistické trasy: rozcestníky na na trasách odpovídají slušnému tempu s několika málo kratšími zastávkami, ale dvouciferná časovka hraničního hřebene i celé první túry je značně nadhodnocená. Ve vrcholových partiích Polonin nenajdete prameny, je třeba s tímto počítat.
1) Wierch Wižniansky – (Polonina Dzial z Wetliny) – Mala a Wielka Rawka – Kremenec, nejvýchodnější bod SR;
– 1. skupina: zpět Mala Rawka – Polonina Dzial – Wetlina
– 2. skupina: Hrúbky – Čierťaž – Rabia skala – Jawornik – Wetlina (v dlouhé variantě celkem 7,5 hodiny, 1200 m).
2) Autobusová zastávka Smerek / Kalnica – Polonina Wetlinska k chatě Puchatka
1. skupina: nad Prz. Wyžna – Wetlina
2. skupina: Brzegi Górne, sedlo – Polonina Caryňska – Ustrzyki Górne (8,5 hodiny, 1400 m).
3) Wolosate – Tarnica, nejvyšší vrchol polských Bieszczad – Polonina Bukowska – Prz. Sidlo – Wolosate (6 hodin, 950 m).

Jeden odpočinkový den (pro dopolední vydatný déšť): návštěva Baligródu; Solinská jezera nám dopřána nebyla, neboť na cestě (o silnici se mluvit nedá) číhaly tři těžko jetelné brody :-).